Tak naše liga je prý celkově zvláštní, mužstva v Česku jsou vyrovnaná a není to jako jinde na světě, kde kralují tři mužstva a zbytek je do počtu. Takto nějak formuloval svoje myšlenky Pavel Vrba. Nikoliv před lety, ani na podzim, ale ve středu večer po zápase na Baníku, kde jeho Plzeň (zase) nevyhrála, ale přesto stále kraluje.
Zvláštní liga podle Vrby. Je to signál pádu do podprůměru
Možná je česká liga zvláštní, ale hlavně je průměrná, až podprůměrná. To, že poslední tým ligy sebere body jasnému lídrovi, není známkou kvality ligového pelotonu, ba ani dlouhodobé vyrovnanosti, je to známka toho, že zřejmě budoucí český šampion oproti podzimu výrazně ubral na všem, čím se mohl v první polovině ligy chlubit. Proč se tak stalo, musí si ve Štruncových sadech rozebrat sami, zvláště když svoji nespokojenost už i veřejně dávají najevo kluboví bossové Paclík a Šádek.
Za relativní klid mohou v Plzni děkovat Slavii. Za to, jak se staví k pronásledování jasně vedoucí Plzně. Za to, jak je vedení loajální ke svému šéfovi Tvrdíkovi, který už na podzim gratuloval Plzni k titulu. No přece kluci na hřišti svého šéfa nezklamou, že áno…A génius s bejzbolkou na hlavě to vše v přípravě výrazně podporuje. (Co na to Jarda Šilhavý?)
Naše liga je zvláštní, když už ani Plzeň, symbol klubové stability posledních let, si neudrží stabilní výkonnost na trávníku a tak výrazně poleví. Přesto má nakročeno do Ligy mistrů, jako jediný český klub přímo, bez ošidné kvalifikace. Poprvé a taky naposledy, pokud se koeficient českých klubů nezlepší. Splní si svůj sen, ať už sportovní či ekonomický.
Může být ale Plzeň důstojným reprezentantem českého fotbalu mezi smetánkou v Lize mistrů? Soudě podle jarních výsledků ani náhodou. Když prakticky se stejným kádrem jako na podzim není stavu na jaře porazit Jihlavu, Boleslav ani Baník. Osmička současných čtvrtfinalistů Ligy mistrů by si nyní Plzeň vychutnala jako plzeň s pěnou u večeře.
A pokud by náhodou dospěla do Ligy mistrů přes kvalifikaci i Slavia, případně Liberec, Jablonec či Olomouc, dopadlo by to úplně stejně, ba ještě hůř. Takže zvláštnost ligy v současném jarním průběhu nespočívá v tom, že první nevyhraje s posledním, ale v tom, že první (druhý, třetí…) tak slevil ze své výkonnosti, že si na něj poslední či předposlední vyšlápne.
Ano, naše liga je zvláštní, že si nikdo nemůže být jist ničím. Schválně, vsadíte si na to, že Slavia vyhraje v sobotu v Brně, když se pod Špilberkem žertuje, že přijede nejslabší tým jara? Vsadíte si na Spartu, že konečně vyhraje, resp. na to, že bojovnost Dukly na ni nebude stačit? A co Jihlava v Olomouci? Nehledě na třeskutý trenérský střet Petržela – Páník a souboj jejich jedenáctek o „všechno“.
Jsou to možná zvláštnosti, když je tak nazval renomovaný kouč Vrba. Ale je to především znak obrovské nevyrovnanosti a tím pádem pádu do podprůměru. Je to liga, která nebaví, která nedává lidem tu pravou zábavu, to pravé mrazení v zádech. Jen nejistotu, z níž se mnohdy vyklube škodolibý posměch po zvláštních výsledcích.
Važme si toho, že zásluhou posledních let postoupí český mistr na podzim přímo do Champions League. Pokud bude česká liga taková, jaká je letos na jaře, bude to na dlouhou dobu naposledy. Protože takto zvláštní soutěž nebude schopna vygenerovat mezi sebou tým, který by byl v Evropě dlouhodobě konkurenceschopný.
Vítejte v našem blogu, abyste dostali další novinky o Levné fotbalové dresy.